Zpětná vazba jako podklad k učení

Ptejte se na konkrétní projev dovednosti

Zuzana se učí vysvětlovat nový pracovní postup. Jeden kolega jí řekne, že vysvětlení bylo příliš podrobné, druhému v něm chyběly kroky. Nemusí to znamenat, že jeden z nich nemá pravdu. Zkušený kolega možná potřeboval jen vědět, co je oproti původnímu postupu jinak, zatímco nový člověk potřeboval i základní kontext. Bez této informace je obecná rada „mluv stručněji“ neúplná.

Při zpětné vazbě zjišťujte konkrétní situaci, očekávání a pozorovaný rozdíl. Zuzana se může zeptat, ve které části nebylo jasné, co má posluchač udělat. Odpověď jí umožní vysvětlení upravit a znovu si ho vyzkoušet. Pochvala nebo kritika bez příkladu jsou slabším podkladem pro výběr konkrétní změny.

Vyberte si jednu část k nácviku. Po každé připomínce nemusíte předělávat celý svůj projev. Zuzana může příště nejdřív vysvětlit účel postupu a potom ukázat jeden příklad. Při dalším pokusu ověří, zda posluchač dokáže popsat následující krok. Samotné přečtení rady ještě neověřuje, zda ji umí použít.

Zohledněte také zkušenosti člověka, který zpětnou vazbu dává, a to, zda viděl situaci, které se týká. Nemusíte přijmout každý názor. Oprávněnou připomínku však neodmítejte jen proto, že je nepříjemná. Podpora druhých může při učení pomoct, ale o cíli a rozsahu změny byste měli rozhodnout sami a převzít za ně odpovědnost.