Od záměru k uskutečnitelnému plánu

Určete příležitost, kterou dokážete rozpoznat

Roman má připravené jazykové cvičení, ale plán „budu se učit častěji“ nechává začátek otevřený. Konkrétnější varianta zní: „Až v úterý po obědě odložím nádobí, u stolu si procvičím otázku na termín ubytování.“ Situaci lze rozpoznat a první krok má jasný obsah. Není potřeba pokaždé znovu vybírat celé učivo.

Gollwitzer a Sheeran v metaanalýze z roku 2006 zjistili průměrný pozitivní účinek plánů typu „když nastane určitá situace, udělám tento krok“ na dosahování cílů. Shrnutí různých výzkumů nezaručuje výsledek konkrétního plánu. Takové plánování samo o sobě nevytvoří chybějící čas, dovednost ani vhodné podmínky.

Ověřte, zda je toto propojení uskutečnitelné. Pokud Roman v úterý po obědě bývá na cestě, zvolený okamžik se nehodí. Pokud neví, kde cvičení najít, měl by si předem připravit přístup. Dobrý plán nepojmenovává jen žádoucí chování, ale počítá také s tím, co bude v danou chvíli skutečně možné.

Připravte si jednu přiměřenou záložní možnost pro běžnou překážku. Pokud oběd přeruší neodkladná povinnost, Roman se může ke cvičení vrátit v domluvený večerní čas. Nemusí zmeškaný pokus dohánět nepřiměřeně dlouhým učením. Když se stejná překážka opakuje, je čas změnit plán, ne jen přidávat další sliby, že bude mít větší vůli.