Cíl, podle kterého můžete jednat

Činnost a získaná dovednost nejsou totéž

Roman se chce zlepšit v cizím jazyce. Stanoví si, že zhlédne více výukových videí. To popisuje činnost, ale ne dovednost, kterou potřebuje. Jeho praktickým záměrem může být samostatně domluvit základní podmínky ubytování. Podle toho může vybrat vhodné cvičení a později posoudit, k čemu mu bylo užitečné.

Rozlišujte výsledek, činnost a termín kontroly. Výsledek popisuje, co má být jinak. Činnost určuje, co budete dělat. Termín kontroly říká, kdy postup vyhodnotíte. Roman si může na příští dva týdny zvolit nácvik krátkého rozhovoru a potom si v modelové situaci zkusit domluvit termín, cenu a podmínky bez připravené předlohy.

Cíl přizpůsobte výchozí úrovni a možnostem. Pokud začíná, samostatný složitý telefonát nemusí být vhodným prvním testem. Může začít dotazem na termín a porozuměním jednoduché odpovědi. Menší rozsah by měl stále souviset se skutečnou potřebou, ne jen umožňovat snadné odškrtnutí úkolu.

Počet videí nebo čas strávený učením mohou ukázat, zda se činnosti věnoval, samy však nepotvrzují, že rozhovor zvládá. U cíle, který závisí i na dalších lidech, sledujte vlastní postup a vnější výsledek odděleně. Pokud se výsledek nedostaví v plánovaném termínu, nejprve zkoumejte proč. Termín je bodem pro kontrolu, ne automatickým rozsudkem o vaší hodnotě nebo schopnosti se dál učit.