Otázky, které pomáhají porozumět

Ptejte se na to, co vám chybí

Kolega řekne: „Nový systém mi nevyhovuje.“ Otázka „Ty se zase nechceš přizpůsobit?“ už obsahuje výklad jeho postoje. Místo toho, aby pomohla zjistit problém, nutí ho obhajovat se. Užitečnější je: „Při které úloze ti nový systém komplikuje práci?“ Odpověď může ukázat chybějící funkci, nejasný návod nebo nesouhlas s rozdělením práce.

Otevřenou otázku použijte, když chcete zjistit pohled nebo okolnosti. Doplňující otázkou upřesněte konkrétní bod. Uzavřená otázka se hodí k ověření údaje: „Týká se to i objednávek z telefonu?“ Tyto druhy otázek si nemusí konkurovat. Vybírejte je podle toho, co právě potřebujete zjistit.

Položte jednu otázku a počkejte. Když se najednou zeptáte, co se stalo, proč to člověk neudělal a co navrhuje, nemusí být jasné, na kterou část odpovídá. Po odpovědi navazujte na její obsah. Rozhovor nemá být seznam připravených otázek, kterým projdete bez ohledu na nové informace.

Otázka může být gramaticky otevřená, a přesto zavádějící. „Proč je můj návrh nejrozumnější?“ ponechává prostor jen pro zdůvodnění předem daného závěru. Zkuste raději zkoumat výhody, omezení a alternativy. V osobním rozhovoru respektujte i odmítnutí odpovědi. Zájem vám automaticky nedává právo zjišťovat soukromé okolnosti, o které se člověk nechce dělit.