Úsměv a humor vyžadují správný kontext

Smích může uvolnit napětí, ale nemusí být vhodnou reakcí

Úsměv nebo společný humor mohou přispět k příjemnější atmosféře, pokud jsou pro ně oba. Nejsou ale univerzálním způsobem, jak zvládat napětí. Člověk se může smát ze zvyku, rozpaků nebo proto, že neví, co říct. Smích proto automaticky nepovažujte za souhlas, spokojenost ani důkaz, že problém zmizel.

Pokud jste udělali chybu, sebeironie může rozhovor odlehčit jen tehdy, když nezlehčuje dopad na druhé. Nejdřív pojmenujte, co je potřeba napravit. Například: „Spletl jsem termín a způsobil vám tím problém. Dnes to napravím. Pokud vám to pomůže, můžeme se pak zasmát i mému chaotickému kalendáři.“

Když se druhý neusmívá nebo na vtip nereaguje, nemusíte ho přesvědčovat, aby se uvolnil. Vraťte se k věci nebo se zeptejte, co teď potřebuje. Nepoužívejte humor ke změně tématu, zesměšnění člověka ani zakrytí odpovědnosti.

Při rozhovoru o citlivém tématu bývá prvním projevem respektu spíš pozorné naslouchání a jasná otázka než snaha vyvolat smích.