Aktivní naslouchání je vidět i slyšet

Přikývnutí pomáhá, ale nenahrazuje porozumění

Přikývnutí, krátké „rozumím“ nebo klidné naslouchání mohou druhému naznačit, že má prostor pokračovat. Samy o sobě ale nepotvrzují, že jste správně pochopili obsah nebo že s ním souhlasíte. Aktivní naslouchání zahrnuje také otázky, parafrázování a ověřování, zda jste význam zachytili správně.

Zkuste shrnout jednu myšlenku: „Jestli tomu dobře rozumím, nejvíc vám vadí změna termínu bez upozornění.“ Pak nechte člověka, aby vaše shrnutí opravil nebo doplnil. Zjistíte tak víc než odhadem podle výrazu tváře.

Respektujte také různé způsoby zapojení. Někdo potřebuje chvíli na přemýšlení, někdo si dělá poznámky a někdo dává přednost krátkým otázkám. Pokud nevíte, jestli druhý stojí o radu, můžete se zeptat: „Chcete, abych vás teď jen vyslechl, nebo spolu budeme hledat řešení?“

Naslouchání neznamená předstírat souhlas ani převzít odpovědnost za pocity druhého. Znamená dát mu možnost vyjádřit se a ověřit si, co jste skutečně slyšeli.