Co všechno komunikuje beze slov

Neverbální komunikace není tajný slovník

Do neverbální komunikace patří mimika, pohyby očí, gesta, držení těla, vzdálenost, dotek, hlas, tempo, pauzy i prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Tyto prvky mohou doplňovat slova, měnit jejich vyznění nebo ukázat, že stojí za to si něco ověřit.

Stejný signál ale může mít různé příčiny. Založené ruce mohou být pohodlnou polohou, reakcí na chlad nebo zvykem. Ticho může znamenat přemýšlení, únavu, nejistotu nebo potřebu naslouchat. Z jediného pohybu proto nelze spolehlivě vyčíst osobnost, záměr ani přesný pocit.

Užitečná dovednost spočívá v tom, že si všimnete konkrétní změny, necháte prostor pro více vysvětlení a v případě potřeby se zeptáte. Zároveň můžete sledovat vlastní projevy: zda mluvíte srozumitelně, dáváte druhému čas a zda vaše chování podporuje to, co chcete říct.

Zkuste si v rozhovoru oddělit tři roviny: co jste přímo pozorovali, co si o tom domýšlíte a co můžete udělat, abyste lépe porozuměli. Tento postup je užitečnější než snaha působit neustále sebejistě nebo odhadovat druhého bez otázky.