Naslouchat, a přitom v rozhovoru nezmizet

Porozumět neznamená automaticky souhlasit

Na pracovní poradě někdo navrhne postup, se kterým nesouhlasíte. Pokud ho přerušíte dřív, než ho vysvětlí, můžete přehlédnout důvod jeho návrhu. Pokud jen mlčky přikyvujete, váš názor se při rozhodování neuplatní. Asertivní naslouchání spojuje přesné porozumění s jasným vyjádřením vlastního stanoviska.

Vyzkoušejte čtyři kroky: nechte druhého domluvit, shrňte podstatu, položte jednu upřesňující otázku a teprve potom vyjádřete svůj pohled. Například: „Rozumím, že chcete zrychlit dodání. Chápu správně, že bychom zkrátili kontrolu kvality? S tím nesouhlasím, protože bychom zvýšili riziko reklamací. Navrhuji upravit jinou část procesu.“

Taková reakce je věcná a dá se o ní diskutovat. Neskrývá nesouhlas za neurčité „možná by to šlo“ ani netvrdí, že druhý člověk je nerozumný. Pokud neznáte všechny okolnosti, řekněte to: „Tuto část nákladů neznám, potřebuju si ji ověřit.“

Tato technika má své hranice. Pokud se rozhovor změní v urážky nebo nátlak, nemusíte pořád opakovat své argumenty. Můžete nastavit hranici: „O věci si rád promluvím, až spolu budeme mluvit bez osobních útoků.“

Vyzkoušejte v praxi: Připravte si odpověď na nesouhlas ve třech větách: „Rozumím, že…“, „Chci se ujistit…“, „Můj pohled je…“. Pak si ji řekněte nahlas, aniž byste se omlouvali za samotný názor.