Když se srovnáváte s ostatními

Srovnávání ukazuje jen část příběhu

Kolega dostal povýšení, známý si koupil drahé auto a někdo na internetu právě slaví mimořádný úspěch. Možná cítíte závist nebo neklid. Za takový pocit se nemusíte stydět, ale zároveň vám neříká, že máte jít stejnou cestou.

Při srovnávání často nevidíte cenu výsledku: čas, riziko, pomoc okolí ani osobní priority. Místo otázky „Proč nejsem tam, kde je on?“ zkuste jinou: „Co přesně na tom výsledku obdivuju a chtěl bych to i za cenu, kterou to obnáší?“ Možná vás zajímá možnost svobodně rozhodovat o svém čase, ne samotný majetek.

Peníze a věci nejsou automaticky povrchní. Mohou přinášet jistotu, pohodlí nebo nové možnosti. Problém nastává, když si podle cizího společenského postavení stanovíte cíl, který vás vzdaluje od toho, na čem vám opravdu záleží.

Užitečné je vytvořit si vlastní měřítka ve třech oblastech: co si chcete zachovat, co zlepšit a co nechcete obětovat. Pro člověka, který si cení rodiny a smysluplné práce, může být důležité udržovat stabilní vztahy, pracovat v rozumné míře a umět odmítnout nevhodnou zakázku.

Srovnání můžete využít i konstruktivně: jako zdroj informací o užitečné metodě. Nepřebírejte ale celý životní plán někoho jiného. Jeho okolnosti ani hodnoty nemusí být stejné jako vaše.

Vyzkoušejte v praxi: Až příště pocítíte závist, zapište si, co konkrétně obdivujete, co o dané situaci nevíte a jestli byste přijali i její cenu. Pak touhu převeďte na vlastní cíl, pokud o něj pořád stojíte.