Kdy nápad skutečně zavést?

Lepší řešení se pozná i podle vedlejších důsledků

Na konci tvořivého procesu máte návrh, který se jeví jako zlepšení. Ještě se ale musíte rozhodnout, zda ho zavést, upravit, nebo ponechat původní postup. Ne všechno nové přináší hodnotu a ne všechno staré je nefunkční.

Zkuste porovnat čtyři možnosti: zachovat, mírně zlepšit, zkombinovat osvědčené prvky, nebo úplně nahradit. U každé se ptejte, komu pomůže, komu může práci zkomplikovat a jaké další náklady vyvolá.

Příklad: Zavedete automatické připomínky pro zákazníky. Mohou snížit počet zapomenutých termínů, ale zároveň lidi zahltit zprávami. Dobrý návrh proto zohledňuje četnost, možnost nastavení i způsob řešení chyb. Zlepšení posuzujte podle celého systému, ne jen podle jednoho pěkného ukazatele.

Při větší změně si určete krátké pilotní období a ukazatele úspěchu. Měly by zahrnovat nejen očekávaný přínos, ale i varovný signál, například nárůst stížností nebo administrativy. Předem se dohodněte, kdo vyhodnotí výsledky a kdo může rozhodnout o návratu k původnímu postupu.

Pokud test přínos nepotvrdí, nemusíte projekt hned považovat za neúspěch. Možná je potřeba úprava, možná původní postup fungoval lépe. Odvaha ponechat fungující řešení je také součástí tvořivého úsudku.

Vyzkoušejte v praxi: U jednoho návrhu doplňte očekávaný přínos, možné vedlejší důsledky, nejmenší bezpečný test a kritérium, podle kterého změnu přijmete, nebo odmítnete. Tak propojíte nápad s rozhodnutím.