Dětský detektiv informací

Ne každé přesvědčivé tvrzení je pravdivé

Dítě vám ukáže video, podle kterého prý existuje jednoduchý trik, který vždy zaručí výborné známky. Místo posměchu můžete začít otázkou: „Kdo to tvrdí a jak to ví?“ Cílem není učit dítě, aby všemu nevěřilo, ale aby rozlišovalo kvalitu důkazů.

Zkuste jednoduchý postup: tvrzení – zdroj – důkaz – alternativa. Nejdřív společně přesně pojmenujte tvrzení. Pak zjistěte, kdo ho zveřejnil a jestli má důvod něco prodávat nebo získat pozornost. Hledejte, co je skutečně doložené. Nakonec se ptejte, jaké jiné vysvětlení by mohlo existovat.

Vysvětlete rozdíl mezi zkušeností jednoho člověka a pravidlem, které platí pro všechny. To, že něco fungovalo spolužákovi, ještě neznamená, že to bude vždy fungovat stejně. Při ověřování porovnávejte více vhodných zdrojů a všímejte si také data zveřejnění informace.

Nedělejte z kritického myšlení neustálou hádku. Pokud dítě po získání nových informací změní názor, není to prohra. Oceňte jeho ochotu opravit vlastní závěr. U citlivých témat nechte prostor i pro otázky a nejistotu.

Vyzkoušejte v praxi: Vyberte spolu jedno neškodné tvrzení z internetu. Položte si čtyři výše uvedené otázky a pak formulujte závěr: „Co víme, co jen předpokládáme a co je ještě třeba ověřit?“