Učte se z vlastní zkušenosti

Rodičovství je proces, který lze upravovat

Nikdo nereaguje v každé situaci ideálně. Důležitější než snaha nikdy neudělat chybu je ochota všimnout si vzorce a udělat malou změnu. Vyberte jeden opakující se problém, například hektická rána, hádky kvůli obrazovkám nebo večerní odkládání spánku.

Nejdřív popište, co se děje, bez nálepek: „Po výzvě k odchodu se ještě třikrát vracíme do pokoje.“ Pak si všimněte okolností: kolik máte času, jestli jsou věci připravené a jak reagujete vy. Vzorec se mění snáz, když vidíte jeho jednotlivé kroky.

Na dva týdny si zvolte jednu změnu. Může to být večerní příprava tašky, klidné upozornění před koncem hry nebo krátký rozhovor o plánu na další den. O změně dítěti řekněte srozumitelně a přiměřeně věku. Neslibujte, že už nikdy nevznikne konflikt.

Během pokusu sledujte dvě věci: jestli se konkrétní problém zmírňuje a jak se při tom členové rodiny cítí. Pokud plán funguje jen za cenu neustálých výčitek, je třeba ho upravit. Po týdnu se dítěte zeptejte, co mu pomáhá a co je těžké.

U závažných nebo dlouhodobých potíží malý experiment nestačí; je rozumné obrátit se na kvalifikovaného odborníka. Běžné rodinné problémy se však často dají postupně zlepšovat.

Vyzkoušejte v praxi: Doplňte čtyři věty: „Opakuje se…“, „Zkusíme…“, „Změnu poznáme podle…“ a „Po dvou týdnech se rozhodneme…“. Vytvoříte tak jednoduchý systém učení, ve kterém se rodič i dítě mohou zlepšovat bez honby za dokonalostí.