Kritické myšlení začíná otázkou na důkazy
Kritické myšlení začíná otázkou na důkazy
Kolega navrhne nový systém a řekne: „Všichni úspěšní ho už používají.“ Tvrzení může znít přesvědčivě, ale pořád nevíte, kdo jsou „všichni“, co znamená úspěch ani zda systém vyřeší váš problém. Kritické myšlení nemusí znamenat nesouhlas. Znamená umět zpomalit a klást otázky, které oddělí přesné důkazy od marketingových zkratek, dojmů nebo argumentů autoritou.
U důležitého tvrzení si ověřte čtyři věci: co přesně se tvrdí, o co se tvrzení opírá, jaká jsou jiná vysvětlení a co by změnilo váš názor. Pokud někdo řekne „s novým nástrojem jsme efektivnější“, zeptejte se, jaký výsledek měří a co dalšího se ve stejnou dobu změnilo. Možná pomohl nástroj, možná nový způsob zadávání práce. Nemusíte hned vyřešit celou otázku. Potřebujete vědět, kolik nejistoty zůstává.
Zároveň se vyhněte představě, že skeptický člověk musí všechno odmítat. Když se objeví lepší údaje, změnit názor patří ke kvalitnímu rozhodování. U malého, vratného rozhodnutí často stačí přiměřené ověření. U rozhodnutí s vysokými náklady nebo právními či bezpečnostními důsledky je třeba podklady prověřit důkladněji a případně využít odbornou pomoc.
Při nejbližší diskusi si vyberte jedno tvrzení, které vás zaujme. Neříkejte hned „to je nesmysl“. Zkuste: „Co přesně na základě toho víme a co zatím jen předpokládáme?“ Pokud dokážete pojmenovat i okolnost, která by vás přesvědčila o opaku, trénujete skutečné ověřování, ne jen obhajobu svého názoru.