Dohoda, která chrání obě strany
Dohoda, která chrání obě strany
I neformální pomoc může narazit na nevyslovená očekávání. Jeden člověk si představuje pravidelné rozhovory, druhý občasnou zprávu. Jeden věří, že vše zůstane důvěrné, druhý chce příběh použít jako příklad na školení. Krátká dohoda na začátku předejde mnoha nedorozuměním.
Domluvte se na účelu spolupráce, přibližné frekvenci, způsobu kontaktu a hranicích dostupnosti. Ujasněte si, zda jsou rozhovory placené, dobrovolné, nebo součástí pracovního programu. Důležité je také to, co lze sdílet s třetími osobami. Ve firmě může být rozdíl mezi obecným pokrokem a citlivým obsahem rozhovoru.
Mentee by neměl předpokládat, že může konzultovat kdykoli a cokoli. Mentor zase nemá podmiňovat podporu naprostou poslušností. Obě strany musí mít možnost říct: „Tohle už přesahuje naše původní zadání.“ Pokud se objeví oblast mimo mentorovu odbornost, je vhodné otevřeně přiznat, kde jsou jeho hranice.
Příklad: mentorem je vám vedoucí jiného oddělení. Chcete probrat napětí s nadřízeným. Než začnete popisovat konkrétní osoby, zeptejte se, jak se s takovými informacemi zachází a komu může být obsah rozhovoru zpřístupněn. Někdy stačí situaci anonymizovat, jindy potřebujete někoho jiného.
Miniúkol: Navrhněte dohodu o třech větách: co budeme řešit, jak spolu budeme komunikovat a které informace zůstanou mezi námi. Pak se zeptejte, zda jí druhá strana rozumí stejně.