Mentoring není pronájem cizího úsudku
Mentoring není pronájem cizího úsudku
Řešíte pracovní dilema a znáte člověka, který si prošel podobnou situací. Můžete ho požádat o rozhovor. To ale ještě neznamená, že mu předáte své rozhodování. Mentoring je učení se ze zkušeností a otázek druhého člověka, ne služba, při které někdo rozhodne za vás.
Mentor může pojmenovat souvislosti, které nevidíte, podělit se o vlastní zkušenost nebo upozornit na riziko. Vy ale znáte své hodnoty, omezení i důsledky, které ponesete. Proto je užitečnější otázka „Co ve vaší situaci rozhodovalo?“ než „Co přesně mám udělat?“.
Mentoring odlišujte od přímého odborného poradenství. Když potřebujete posoudit smlouvu, zdravotní problém nebo konkrétní zákonné povinnosti, zkušenost mentora nemá nahrazovat kvalifikovaného odborníka. Koučovací rozhovor může být založený především na otázkách; mentor se navíc může otevřeně podělit o svou praxi. Tyto přístupy se mohou překrývat.
Představte si člověka, který chce změnit zaměstnání. Mentor mu nemusí říct, kterou nabídku přijmout. Může s ním prozkoumat, jak si ověřit pracovní prostředí, jaké kompromisy zvážit a jaké informace ještě chybí. Rozvíjí se tak úsudek menteeho, nejen seznam rad.
Miniúkol: Napište si jednu otázku, se kterou byste za mentorem přišli. Pak ji upravte tak, aby vedla k porozumění zkušenosti, ne k hotovému příkazu.