Ne každé rozhodnutí vyžaduje stejnou míru analýzy
Ne každé rozhodnutí vyžaduje stejnou míru analýzy
Vybíráte nový kancelářský nástroj. U jednoho řešení pečlivě zkoumáte každou funkci, čtete desítky recenzí a už třetí týden se nemůžete rozhodnout. Mezitím kolegové stále pracují v nevyhovujícím systému. Podrobné srovnávání může být užitečné u velkých a obtížně vratných rozhodnutí. Při menším testu se ale někdy dozvíte víc krátkým vyzkoušením než nekonečným vybíráním.
Nejdřív rozlište, o co jde. Je ve hře vysoká částka, bezpečnost nebo zásadní závazek? Pak je třeba důkladnější prověření. Nebo lze rozhodnutí snadno a levně změnit? V takovém případě si určete několik základních kritérií, přiměřený čas na ověření a způsob zkušebního provozu. Nejde o ignorování rizika, ale o přizpůsobení míry analýzy jeho velikosti.
Pomoci může formulace: „Rozhodneme se, až budeme mít informace o ceně, bezpečnosti, možnosti exportu dat a podpoře. Ostatní funkce ověříme v pilotním provozu.“ Tímto postupem zároveň pojmenujete, co ještě nevíte. Emoce ani intuice nemusí být nepřítelem analýzy; mohou upozornit na obavy, které je třeba prověřit. Nenahrazují ale konkrétní kritéria.
Při příštím menším rozhodnutí si ještě před hledáním stanovte, kdy přestanete možnosti porovnávat. Pak si zapište výsledek a podmínky, za kterých ho znovu zvážíte. Pokud test nevyjde, nemusí to znamenat neúspěch. Smyslem může být rychle získat spolehlivější informace bez velké ztráty.