Měřte pokrok tak, abyste neklamali sami sebe
Měřte pokrok tak, abyste neklamali sami sebe
Počítadlo dní, kdy jste dodrželi návyk, může být užitečné. Má ale slabinu: měří opakování, ne nutně přínos. Můžete se každý den učit, a přitom jen číst známé poznámky. Můžete odpovídat na všechny e-maily a zanedbávat důležitý projekt. Disciplína potřebuje informaci o činnosti i o tom, jestli činnost slouží cíli.
Rozdělte hodnocení na dva ukazatele. První sleduje proces: kolikrát jste uskutečnili zamýšlený krok. Druhý zkoumá účinek: co dnes dokážete vysvětlit, jaký problém se posunul nebo jestli vám zůstala potřebná finanční rezerva. Výsledek může ovlivnit řada okolností, proto z něj nedělejte okamžitý soud o sobě.
Příklad: při tréninku komunikace nestačí počítat počet rozhovorů. Po vybrané situaci si můžete poznamenat, jestli jste položili otázku, vyslechli odpověď a jasně uzavřeli dohodu. Ukazatel se tak blíží schopnosti, kterou chcete rozvíjet.
Kontrolu provádějte stručně. Pokud záznam trvá déle než samotná činnost, je třeba systém zjednodušit. Jednou týdně si odpovězte na tři otázky: Co jsem skutečně dělal? Jaký výsledek nebo signál jsem zaznamenal? Co upravím? Pokud máte jen málo pozorování, vyhněte se silným závěrům.
Vyberte si jeden návyk a napište k němu procesní i výsledkový ukazatel. Pokud se údaje rozcházejí, nehledejte viníka. Ptejte se, jestli děláte správnou činnost správným způsobem. Změna ukazatele může být také projevem disciplíny.