Rozhodnete se změnit práci, odmítnout nabídku, ukončit spolupráci nebo věnovat čas novému směru. Ve chvíli, kdy se rozhodujete, máte pocit, že jste zvážili fakta i své priority. O den později ale začnete přemýšlet, zda jste se neunáhlili. Pak přijde další názor, další scénář a chuť otevřít celé rozhodování znovu.
Pochybnost po rozhodnutí ještě neznamená, že jste zvolili špatně. U důležitých rozhodnutí je běžné uvědomovat si také to, o co jsme druhou možností přišli. Užitečné proto není jen umět se rozhodnout, ale také rozpoznat, kdy má smysl svého rozhodnutí se držet a kdy je opravdu potřeba ho přehodnotit.
Po rozhodnutí se mění otázka
Před rozhodnutím se ptáte, která možnost je nejvhodnější. Po rozhodnutí už není užitečné donekonečna porovnávat všechny alternativy, pokud se podmínky nezměnily.
Nová otázka zní: „Objevilo se něco podstatného, co mění důvod mého rozhodnutí?“
Pokud ne, opakované porovnávání může jen zvyšovat nejistotu. Pokud ano, přehodnocení může být rozumné a nemusí znamenat slabost ani nestálost.
Zapište si, proč jste se rozhodli
Jedním z důvodů, proč se po rozhodnutí vracíme na začátek, je, že si už přesně nepamatujeme, z čeho jsme vycházeli. Po několika dnech často zůstane hlavně nepříjemný pocit nebo názor člověka, se kterým jsme právě mluvili.
U důležitějšího rozhodnutí si proto udělejte krátký záznam:
- Jaký je můj hlavní cíl?
- Která tři kritéria jsou pro mě nejdůležitější?
- Jaké informace mám v tuto chvíli k dispozici?
- Čeho se touto volbou vědomě vzdávám?
- Proč je tato možnost za současných podmínek nejvhodnější?
Takový zápis není smlouva se sebou samým. Slouží jako kontrolní bod. Když později začnete pochybovat, můžete ověřit, zda se změnila fakta, nebo jen vaše momentální nálada.
Rozlišujte novou informaci od nového názoru
Po rozhodnutí často přijdou další lidé se svým pohledem. Jeden řekne, že by zvolil bezpečnější možnost, druhý že jste měli víc riskovat. Jejich názor může být užitečný, sám o sobě ale nemusí být důvodem ke změně.
| Co se objevilo | Příklad | Jak postupovat |
|---|---|---|
| Nový fakt | Nabídka má jinou podmínku, než jste původně věděli | Zvážit přehodnocení |
| Změna vašich možností | Výrazně se změnila finanční nebo časová situace | Znovu propočítat původní rozhodnutí |
| Názor někoho jiného | Kolega by zvolil jinou cestu | Ověřit, zda přináší informaci, nebo jen vyjadřuje svou preferenci |
| Vlastní nervozita | Po rozhodnutí cítíte nejistotu | Neotevírat volbu automaticky znovu |
Zvlášť u rozhodnutí založených na osobních hodnotách je důležité nezaměnit cizí preference za objektivní důkaz, že jste se rozhodli špatně.
Ptejte se, zda se změnila vaše kritéria
Někdy se nezmění fakta, ale to, co je pro vás důležité. I to může být oprávněný důvod rozhodnutí znovu otevřít.
Představte si, že jste si vybrali pracovní nabídku hlavně kvůli vyššímu příjmu. Po několika týdnech si uvědomíte, že jste výrazně podcenili čas strávený dojížděním a jeho dopad na rodinu. Nejde jen o nervozitu. Jedno z vašich kritérií získalo větší váhu, než jste mu původně přikládali.
V takové situaci je užitečnější rozhodnutí přehodnotit než se přesvědčovat, že musíte za každou cenu zůstat věrní své původní volbě.
Nedovolte, aby každý nový názor otevřel celé rozhodování
Pokud po každém rozhovoru znovu propočítáváte všechny možnosti, může se postupně vytrácet pocit, že rozhodujete sami. Cizí názory jsou cenné především tehdy, když přinášejí nový pohled nebo informaci, kterou jste nezohlednili.
Když dostanete zpětnou vazbu, zkuste si položit tři otázky:
- Přináší tento člověk nový fakt?
- Upozorňuje na riziko, které jsem přehlédl?
- Nebo jen upřednostňuje jinou možnost než já?
Pokud jde pouze o jinou preferenci, nemusíte své rozhodnutí obhajovat ani měnit. Autonomie neznamená ignorovat ostatní, ale nepřenechávat jim konečnou odpovědnost za vlastní volbu.
Modelový příklad změny práce
Představte si, že máte dvě pracovní nabídky. První nabízí vyšší plat, druhá větší flexibilitu a kratší dojíždění. Po zvážení svých priorit si vyberete druhou, protože chcete mít víc času na rodinu a zároveň se dál profesně rozvíjet.
Po podpisu smlouvy vám známý řekne, že jste měli vzít první nabídku, protože „taková šance na vyšší plat se neodmítá“. Najednou začnete pochybovat.
Když se vrátíte ke svým původním kritériím, zjistíte, že:
- plat byl důležitý, ale nebyl na prvním místě,
- flexibilita patřila mezi hlavní podmínky,
- obě nabídky byly z profesního hlediska přijatelné,
- nový komentář nepřinesl žádnou novou informaci.
V takové situaci není nutné otevírat celé rozhodování znovu. Objevil se jiný žebříček hodnot, ne nová informace.
Stanovte si termín kontroly místo každodenního přehodnocování
Některá rozhodnutí potřebují čas, než vůbec lze posoudit, zda fungují. Novou práci, změnu projektu nebo nový způsob spolupráce nelze spravedlivě vyhodnotit po dvou dnech.
Pomůže stanovit si kontrolní termín. Například: „Za šest týdnů vyhodnotím, zda tato změna splňuje tři hlavní kritéria.“
Do té doby můžete sbírat poznatky, nemusíte ale každý večer rozhodovat znovu.
Kontrolní termín má smysl hlavně tehdy, když si předem určíte, co budete sledovat. Jinak se může stát jen další příležitostí k obecnému pochybování.
Určete, za jakých podmínek rozhodnutí otevřete dříve
Některé nové informace není vhodné odkládat až na plánovaný termín. Můžete si proto předem stanovit i situace, kdy rozhodnutí prověříte okamžitě.
Může jít například o tyto případy:
- objeví se podstatná informace, kterou jste dříve neměli,
- náklady výrazně překročí původní očekávání,
- změní se důležitá osobní nebo pracovní podmínka,
- zjistíte, že rozhodnutí odporuje hodnotě, kterou jste původně nebrali v úvahu,
- vznikne problém, který nelze rozumně vyřešit v rámci původní volby.
Díky tomu se nemusíte rozhodovat podle momentální intenzity nejistoty. Máte předem stanovená kritéria.
Pozor na zpětné hodnocení podle výsledku
Rozhodnutí se může ukázat jako nevýhodné, přestože bylo na základě dostupných informací rozumné. Stejně tak může náhodou dobře dopadnout i volba, kterou jste dostatečně nepromysleli.
Pokud svou schopnost rozhodovat hodnotíte jen podle výsledku, můžete si vytvořit nespravedlivý obrázek. Po špatném výsledku si řeknete, že jste rozhodovali špatně, i když jste postupovali zodpovědně. Po dobrém výsledku si naopak můžete připsat kvalitní rozhodování, přestože šlo ve skutečnosti o náhodu.
Při zpětném pohledu proto posuzujte dvě věci odděleně:
- proces: měli jste dostatečné informace, jasná kritéria a zvážili jste důsledky?
- výsledek: co se nakonec stalo a co se z toho můžete naučit?
Když rozhodnutí nevyjde, napravujte budoucnost, ne minulost
Pokud se volba ukáže jako nevhodná, snadno uvíznete u otázky, jak jste mohli udělat takovou chybu. Užitečnější je zeptat se: „Co můžu udělat od této chvíle?“
Možností je několik:
- upravit část rozhodnutí, pokud není nutné rušit všechno,
- změnit podmínky, například domluvit jinou podobu spolupráce,
- rozhodnutí ukončit, pokud pokračování nedává smysl,
- nechat věci tak, jak jsou, pokud nepříjemnost ještě neznamená, že volba byla špatná.
Převzít odpovědnost neznamená trestat se za minulost. Znamená to pracovat s tím, co lze ještě ovlivnit.
Nezaměňujte klid po rozhodnutí za důkaz, že bylo správné
I dobré rozhodnutí může být nepříjemné. Odmítnutí požadavku může být v souladu s vašimi hranicemi, a přesto ve vás vyvolat pocit viny. Změna kariéry může dávat smysl, a zároveň přinést nejistotu.
Není proto nutné čekat, že se správná volba vždy projeví okamžitým klidem. Pocity jsou důležitou informací, ale nejsou jediným kritériem.
Pokud se rozhodnutí opírá o vaše priority, fakta a přijatelné důsledky, krátkodobá nervozita nemusí znamenat, že se máte vrátit zpět.
Vytvořte si pravidlo pro rady od ostatních
Pokud své rozhodování rádi konzultujete s ostatními, může být užitečné předem si určit, co od nich potřebujete. Jinak se snadno stane, že místo rady dostanete nové rozhodnutí.
Můžete říct: „Nechci, abyste rozhodli za mě. Potřebuji vědět, jaké riziko podle vás přehlížím.“ Nebo: „Zajímá mě váš pohled na tuto konkrétní podmínku, ne na celý můj životní směr.“
Tak můžete využít pohled druhých, aniž byste se vzdali prostoru rozhodovat sami za sebe.
Než volbu znovu otevřete, projděte si krátký filtr
Když vás po rozhodnutí znovu přepadnou pochybnosti, nemusíte celý proces spouštět od začátku. Položte si pět otázek:
- Objevil se nový fakt, nebo jen nový pocit?
- Změnily se podmínky, na kterých rozhodnutí stálo?
- Změnila se některá z mých důležitých hodnot nebo priorit?
- Přináší cizí názor novou informaci, nebo jen jinou preferenci?
- Je lepší jednat hned, nebo rozhodnutí vyhodnotit v plánovaném termínu?
Pokud na první tři otázky odpovíte ne, může být rozumnější se zatím rozhodnutí držet a věnovat energii jeho uskutečnění. Pokud se ale objevil nový podstatný údaj nebo se změnily vaše priority, přehodnocení nemusí být projevem nejistoty. Může být naopak projevem autonomie, protože reagujete na skutečnost místo toho, abyste za každou cenu obhajovali svou původní volbu.
