Chcete se ucházet o náročnou pozici, rozjet vlastní projekt, vystoupit před lidmi nebo zkusit něco, u čeho není výsledek jistý. V hlavě se ale neozývá jen otázka „Co když uspěju?“, spíš „Co když to nevyjde?“
Strach z neúspěchu se často snažíme překonat odvahou nebo pozitivním myšlením. Někdy je praktičtější jiný přístup: nastavit pokus tak, aby případný neúspěch zůstal zvládnutelný. Riziko nemusíte odstranit. Potřebujete vědět, jaké riziko přijímáte, co můžete ovlivnit a jak budete pokračovat, pokud první pokus nevyjde.
Odvaha neznamená přehlížet cenu neúspěchu
Některá rozhodnutí lze snadno vzít zpět. Když vyzkoušíte nový způsob prezentace a nebude fungovat, můžete ho příště změnit. Jiná s sebou nesou vyšší náklady: velkou investici, odchod ze zaměstnání bez finanční rezervy nebo závazek, ze kterého se těžko vystupuje.
Proto není užitečné považovat všechny obavy za něco, co je třeba jednoduše překonat. Někdy jsou přehnané, jindy upozorňují na skutečný nedostatek přípravy nebo příliš velký jednorázový krok.
Nejdřív si pojmenujte, čeho se vlastně bojíte
Věta „bojím se neúspěchu“ je příliš obecná. Může se za ní skrývat strach z finanční ztráty, trapasu, odmítnutí, kritiky, zklamání blízkých nebo z toho, že se budete muset vrátit na začátek.
Zkuste obavu formulovat konkrétně:
- „Bojím se, že přijdu o peníze.“
- „Bojím se, že se před ostatními znemožním.“
- „Bojím se, že po odmítnutí ztratím chuť zkoušet to dál.“
- „Bojím se, že investuji měsíce práce do něčeho, co nebude fungovat.“
Když je obava konkrétní, můžete ji prověřit a připravit si reakci. S neurčitým „nesmím selhat“ se plánuje mnohem hůř.
Rozdělte riziko na vratné a obtížně vratné následky
Před větším krokem si můžete následky rozdělit do několika skupin. Ne všechny mají stejnou váhu.
| Typ následku | Příklad | Vhodná reakce |
|---|---|---|
| Snadno vratný | Neosvědčí se nový způsob práce | Vyzkoušet ho v malém a upravit |
| Nežádoucí, ale zvládnutelný | Odmítnutí u pracovního pohovoru | Připravit si další možnosti a požádat o zpětnou vazbu |
| Výrazný | Ztráta značné části úspor | Zmenšit rozsah pokusu nebo vytvořit rezervu |
| Obtížně vratný | Závazek s dlouhodobými následky | Před rozhodnutím důkladněji ověřit, do čeho jdete |
Čím obtížněji lze následek napravit, tím méně se vyplatí spoléhat jen na odvahu. U velkého rizika má příprava větší hodnotu než snaha „nebát se“.
Z velkého skoku udělejte menší experiment
Pokud lze cíl rozdělit na menší části, zkuste nejprve takovou variantu, která vám přinese nové informace, aniž byste riskovali všechno najednou.
Například:
- Než odejdete ze zaměstnání, ověřte zájem o svou službu na menší zakázce.
- Než investujete spoustu času, připravte jednoduchou zkušební verzi projektu.
- Než vystoupíte před velkým publikem, vyzkoušejte si téma před menší skupinou.
- Než uděláte náročnou kariérní změnu, absolvujte kurz, promluvte si s někým z oboru nebo si vyzkoušejte menší projekt.
Takový experiment nemusí prokázat, že se velký krok určitě podaří. Jeho úkolem je zmenšit množství neznámých.
Určete si hranici přijatelné ztráty
Před pokusem si stanovte, kolik času, peněz nebo energie jste ochotni vložit, aniž by případný neúspěch ohrozil důležitější části vašeho života.
Místo „udělám pro to všechno“ může být užitečnější říct si:
- Čas: tomuto nápadu dám šest týdnů a pak vyhodnotím výsledek.
- Peníze: první pokus nepřekročí částku, kterou si mohu dovolit ztratit.
- Energie: projekt nesmí dlouhodobě narušovat spánek, čas s rodinou ani základní pracovní povinnosti.
- Reputace: budu experimentovat v prostředí, kde chyba nebude zbytečně veřejná ani nevratná.
Hranice přijatelné ztráty neznamená, že očekáváte neúspěch. Znamená, že víte, co si můžete dovolit riskovat, aniž by vás jediný výsledek připravil o další možnosti.
Připravte si reakci na nepříjemný scénář
Strach často posiluje představa, že když se něco pokazí, nebudete vědět, co dělat. Proto může pomoct připravit si reakci ještě před samotným pokusem.
Položte si tři otázky:
- Jaký problém je nejpravděpodobnější?
- Jak ho včas rozpoznám?
- Co udělám jako první, pokud nastane?
U prezentace může jít o to, že zapomenete část projevu. Reakcí může být krátká pauza, návrat k hlavní myšlence a pokračování bez snahy zakrýt každou chybu. U projektu může být problémem malý zájem. V takovém případě můžete zastavit další výdaje a promluvit si s prvními uživateli.
Plán neodstraní nepříjemnosti, ale zmírní pocit, že při chybě nebudete mít jak jednat.
Připravte si podporu dřív, než ji budete potřebovat
U náročných kroků nemusí samostatnost znamenat, že všechno zvládnete bez pomoci. Pokud víte, že by vás určitý typ neúspěchu zasáhl víc, může být rozumné předem si promyslet, na koho se obrátíte.
Podpora může mít různé podoby:
- Odborná: člověk, který dokáže posoudit chybu nebo další postup.
- Praktická: někdo, kdo vám pomůže vyřešit konkrétní problém.
- Emocionální: blízký člověk, se kterým můžete situaci probrat bez okamžitého hodnocení.
- Rozhodovací: člověk, který vám pomůže rozlišit zklamání od potřeby změnit směr.
Podporu nemusíte využít při každém problému. Už samotné vědomí, že máte tuto možnost, může zmírnit tlak na to, abyste všechno zvládli dokonale sami.
Modelový příklad nového pracovního projektu
Představte si, že chcete vedle zaměstnání rozjet vlastní službu. Nápad vás láká, ale bojíte se, že do něj investujete spoustu času a nikdo o něj nebude mít zájem.
Místo okamžitého odchodu ze zaměstnání si naplánujete první pokus:
- Cíl pokusu: zjistit, zda jsou lidé ochotni za službu zaplatit.
- Rozsah: oslovíte omezený počet potenciálních klientů.
- Čas: test potrvá čtyři týdny.
- Rozpočet: použijete pouze částku, kterou můžete ztratit, aniž byste sáhli do rezervy.
- Kritérium: pokud se neprojeví dostatečný zájem, nebudete automaticky investovat víc, ale nejprve zjistíte proč.
I negativní výsledek tak může být nepříjemný, ale nebude znamenat finanční krach ani definitivní konec. Získáte informaci za cenu, kterou jste si předem stanovili.
Nezaměňujte bezpečný pokus za nekonečné odkládání
Opatrnost může být rozumná, ale také se může stát způsobem, jak nikdy neudělat skutečný krok. Neustálé sbírání informací, další kurzy a nové přípravy vytvářejí pocit aktivity, aniž by přicházel skutečný test.
Bezpečný pokus by proto měl mít tři vlastnosti:
- má jasný začátek,
- přináší kontakt s realitou, ne jen další přemýšlení,
- má stanovený termín vyhodnocení.
Pokud se stále připravujete, ale nedostáváte se do situace, kdy můžete získat skutečnou zpětnou vazbu, možná už riziko nesnižujete, ale jen odkládáte nejistotu.
Rozlišujte mezi chybou strategie a špatným cílem
Když pokus nevyjde, nemusí to znamenat, že byl chybný celý cíl. Nevhodný mohl být způsob, načasování, rozsah nebo příprava.
Před dalším krokem se proto ptejte:
- Co konkrétně nefungovalo?
- Je pro mě tento cíl stále důležitý?
- Mám nové informace, které mění další postup?
- Lze příští pokus výrazně zlepšit?
Pokud ano, může dávat smysl zkusit to znovu jinak. Jestli se opakovaně nemění nic kromě naděje, může být rozumnější změnit strategii nebo cíl.
Nedefinujte úspěch jen konečným výsledkem
U nejistých projektů může být příliš úzké hodnotit každý pokus pouze jako úspěch, nebo neúspěch. Pokud jste získali informace, které vám dosud chyběly, ověřili předpoklad nebo odhalili slabé místo s nízkými náklady, mohl pokus splnit svůj účel i bez očekávaného výsledku.
Neznamená to, že je třeba každý neúspěch oslavovat. Některé chyby jsou drahé a některým lze lepší přípravou předejít. Užitečné je ale rozlišovat mezi neúspěšným výsledkem a zbytečným pokusem.
Kdy se do toho raději hned nepouštět
Ne každou obavu je třeba překonat akcí. Zpomalit může být rozumné, pokud nemáte základní informace, následek se obtížně napravuje, cena chyby je příliš vysoká nebo se rozhodujete pod silným tlakem.
Stejně tak platí, že při výrazné psychické nepohodě, silném strachu nebo situaci, která zásadně narušuje běžné fungování, nemusí stačit jen lépe naplánovat riziko. Podle povahy problému může být vhodné vyhledat odpovídající odbornou podporu.
Použijte pětibodový filtr před odvážným krokem
Před dalším nejistým rozhodnutím si můžete projít krátký seznam otázek:
- Co přesně chci otestovat? Cíl pokusu by měl být jasný.
- Co mohu ztratit? Pojmenujte riziko pro svůj čas, peníze, energii nebo pověst.
- Je pro mě taková ztráta přijatelná? Pokud ne, zmenšete rozsah pokusu.
- Co udělám, když to nevyjde? Připravte si první reakci i možnost, jak pokračovat.
- Kdy pokus vyhodnotím? Bez termínu se experiment může změnit v nekonečné čekání.
Tento postup nezaručí úspěch. Může vám ale pomoct, aby vás strach nenutil vybírat jen mezi dvěma extrémy: nedělat nic, nebo riskovat všechno najednou. Odvážný krok může být zároveň promyšlený, omezený a připravený na více než jeden možný výsledek.
