Sebevědomí bez předstírání, že víte všechno

Přesně vyjádřená nejistota patří ke kompetenci

Někdo při diskusi položí otázku, na kterou neznáte odpověď. Můžete se pokusit něco pohotově vymyslet, ale riskujete, že uvedete druhé v omyl. Důvěryhodnější může být říct: „Tohle nedokážu spolehlivě potvrdit. Můžu ale vysvětlit, z čeho vycházím a co je potřeba ověřit.“

Rozlišujte tři úrovně tvrzení. Vím znamená, že máte dobrý důvod nebo ověřitelný zdroj. Předpokládám znamená, že jde o možnost, ne o jistotu. Nevím přiznává hranice vašich vědomostí. Všechny tři mohou být součástí sebevědomého projevu, pokud je používáte poctivě.

Vzdělání vám může pomoci formulovat lepší otázky. Místo „Co když se mýlím?“ zkuste „Jaké informace by mohly změnit můj závěr?“ Nejistota se tím promění v postup. Nezapomínejte, že i člověk s titulem se může mýlit mimo svou odbornost.

Nemusíte upozorňovat na každou drobnou nejistotu. Přílišné omlouvání může oslabit jasné sdělení. Pokud je ale rozhodnutí důležité, přiznat hranice vlastních vědomostí je věcná informace, nikoli slabost.

Pokud mluvíte před publikem, klidně požádejte o upřesnění otázky. Často to pomůže zpřesnit odpověď a poskytne vám chvíli na rozmyšlenou.

Vyzkoušejte v praxi: Vyberte si tvrzení, které jste nedávno vyslovili s velkou jistotou. Rozdělte jeho části na ověřená fakta, předpoklady a neznámé. Pak ho formulujte znovu tak, aby bylo stručné, přesné a důvěryhodné.

Při pracovním rozhovoru se vás zeptají na údaj, který nedokážete ověřit. Která odpověď je nejdůvěryhodnější?

Vzdělání v praxi: od vědomostí k samostatnému myšlení

Pokračovat ve školení

Zadejte e-mailovou adresu a pokračujte ve školení.