Opakování s odstupem a smyslem
Opakování s odstupem a smyslem
Večerní učení může navodit pocit, že si všechno pamatujete. O pár dní později ale část podrobností chybí. Proto je užitečné rozdělit kontakt s učivem do více dní místo jedné dlouhé série. Rozložené opakování neznamená pokaždé číst celou kapitolu; nejdřív si ověřte, co vám zůstalo v paměti.
Sestavte si jednoduchý kalendář. Po prvním porozumění se k tématu vraťte při dalším studijním bloku, potom s delším odstupem a znovu před použitím. Přesný rytmus se může lišit podle náročnosti, dostupného času a toho, jak se vám daří odpovídat. Neexistuje univerzální povinný počet dní, který by vyhovoval každému učivu.
Při opakování začněte třemi otázkami bez pomoci. To, co dokážete bezpečně vysvětlit a použít, můžete opakovat s delším odstupem. To, v čem se pletete, zařaďte do bližšího opakování a zkuste jiný příklad. Vznikne tak plán podle skutečného výkonu, ne podle barvy poznámek nebo pocitu jistoty.
Představte si, že se učíte cizí jazyk. V pondělí se naučíte nová slovíčka, v úterý je zkusíte použít ve větách a později v krátkém rozhovoru. Místo jedné padesátiminutové dávky bez návratu získáte více příležitostí si je vybavit. U výpočtů a procesů je vhodné střídat otázky s různými podobnými úlohami.
Pokud se blíží termín, nevyčítejte si, že jste nezačali dřív. Rozdělte zbývající témata a zařaďte alespoň krátké návraty k těm nejdůležitějším. Základní otázka nezní „Kolikrát jsem to četl?“, ale „Dokážu to vysvětlit i s odstupem?“