Při konfliktu řešte jednání, dopad a nápravu
Při konfliktu řešte jednání, dopad a nápravu
Dva žáci se pohádají při skupinové práci. Jeden tvrdí, že druhý nic nedělal, druhý se cítí vyloučený. Pokud dospělý rozhodne podle první hlasité odpovědi, konflikt může pokračovat. Pokud je situace bezpečná, nejprve zastavte urážky a v případě potřeby žáky oddělte. Potom zjišťujte fakta i zkušenosti obou stran, aniž byste je hned nálepkovali.
Pomohou otázky: „Co se konkrétně stalo? Jak to ovlivnilo práci? Co teď potřebujeme, abychom mohli pokračovat?“ Každá strana může popsat svůj pohled, nemusí ale souhlasit s výkladem druhé. Učitel nebo pověřený pracovník musí udržovat hranici mezi vysvětlením chování a jeho omlouváním. Pochopit frustraci ještě neznamená tolerovat urážky.
U jednoduchého sporu může dohoda zahrnovat nové rozdělení úkolů, pravidlo střídání v mluvení a krátkou kontrolu po další aktivitě. Nepoužívejte ale vynucené usmíření jako univerzální recept. Při šikaně, zastrašování nebo nerovnováze moci musí mít přednost ochrana zasaženého člověka a příslušný postup školy. Veřejná konfrontace může situaci zhoršit.
Po konfliktu se vraťte k tématu ve třídě, aniž byste prozrazovali citlivé podrobnosti: co znamená respekt při spolupráci a jak se ozvat, když někdo překročí hranici. Cílem není mít školu bez jakýchkoli sporů. Cílem je, aby lidé věděli, jak spor řešit bezpečně, férově a s konkrétní nápravou.