Proměňte neúspěch v konkrétní poučení
Neúspěch je událost, ne definice vašich schopností
Když se něco nepodaří, snadno z jednoho výsledku vyvodíme závěr o sobě: „Na to nemám.“ Takový závěr může uzavřít prostor pro učení. Přesnější je popsat, co se stalo, které rozhodnutí k tomu přispělo a co jste nemohli ovlivnit. Například: „Prezentaci jsem nedokončil v dohodnutém termínu, protože jsem začal příliš pozdě a podklady dorazily později.“
Rozdělte si reflexi do tří otázek: Co fungovalo? Co nefungovalo? Co příště udělám jinak? Vyberte jednu změnu, kterou můžete ovlivnit, například požádat o podklady dříve nebo rozdělit úkol na průběžné kontrolní body. Pokud výsledek ovlivnila okolnost, kterou jste nemohli ovlivnit, zahrňte ji do dalšího plánu, místo abyste se za ni trestali.
Požádejte o zpětnou vazbu někoho, kdo zná cíl nebo situaci. Řekněte, že hledáte konkrétní krok, ne obecný soud. Není třeba neúspěch romantizovat ani ho vyhledávat. Pokud má vážné důsledky, nejdřív řešte nápravu a podporu. K učení se vraťte až potom. Pokud se stejný problém opakuje, možná bude potřeba změnit víc než osobní návyk, například rozsah práce, dostupné zdroje nebo týmovou dohodu. Užitečné poučení vede k přiměřené změně, ne k prázdnému slibu, že příště budete dokonalí.
Když se něco nepodaří, rozlište, jestli jste špatně odhadli cíl, neudělali potřebný krok nebo vám chyběla podpora. Každá příčina může vyžadovat jiný další postup.