Známka může být jen jedním z ukazatelů na cestě za poznáním. Naučte se s dítětem hledat, co mu známka napovídá a kam se chce posunout.
Představte si známku jako značku, která ukazuje, kde se dítě na své cestě právě nachází – ne jako cílovou pásku ani nálepku, která by určovala jeho osobnost. Společně se můžete podívat, které části učiva už zvládá a u kterých se potřebuje zastavit a zkusit jinou cestu. Dítě tak dostává prostor pojmenovat vlastní směr a vy mu můžete pomoci, aniž byste za něj přebírali veškerou odpovědnost. Rozhovor se tak mění v hledání dalšího kroku.
Zajímá vás toto téma? Přečtěte si více: Jak podpořit dětskou nezávislost při hodnocení známek bez křiku a výčitek
Chcete zjistit, jak na tom jste vy osobně? Vyplňte krátký test na konci stránky a získejte lepší přehled.